Diabetická noha a její léčba
V léčbě syndromu diabetické nohy platí zásada: „má-li se zachránit prst, je nutné léčit celé tělo“. Tato jednoduchá věta podtrhuje význam komplexního přístupu k léčbě diabetické nohy. Znamená to, že o zdárný průběh léčby pečuje diabetolog, diabetologická sestra. Ti také zajišťují tzv. edukaci-vzdělávání diabetika a s tím související spolupráci při léčbě. To znamená, že se pacient musí naučit aplikovat si inzulín, event. užívat antidiabetika, kontrovat pravidelně hladinu cukru v krvi a sestavit si odpovídající jídelníček. Součástí edukace je i péče o pokožku a dolní končetiny.
Diabetický vřed a léčebný režim:
- kompenzace diabetu - diabetik musí přísně dodržovat pokyny ošetřujícího lékaře, které se týkají kontroly hladiny cukru v krvi, aplikace inzulínu a příjmu potravy,
- odlehčení nohy - používání terapeutické obuvi, která snižuje tlak na postižená místa
- zlepšení prokrvení při postižení cév - rozšíření průsvitu cév operační technikou
- léčba infekce - užívání antibiotik v případech, kdy je vřed infikován
- místní ošetření vředu - spočívá v pravidelném čištění rány a v podpoře tvorby nové tkáně. Na ránu se používá vlhké krytí, které usnadňuje čištění rány a podporuje granulaci - tvorbu nové tkáně.
Diabetik trpící syndromem diabetické nohy by měl být ošetřován specialisty v tzv. Podiatrické ambulanci, ve které pracují: diabetolog, specializované sestry, radiolog, všeobecný a cévní chirurg, ortoped. Důležitá je spolupráce s výrobci ortopedické obuvi. Léčba je zpravidla dlouhodobá, může probíhat ambulantně, častěji však bývá diabetik hospitalizován.
Pacienti, kteří trpí syndromem diabetické nohy jsou ohroženi amputací části dolní končetiny. Existují případy, kdy se jí nepodařilo zabránit ani přes veškerou lékařskou péči. Proto je třeba aby si každý pacient, který onemocněl diabetem uvědomil, že nejlepší ochranou před amputací je, kromě kompenzace diabetu, důsledná prevence vzniku vředů, a to hygienickou péčí a každodenním prohlížením nohou a včasnou léčbou i nepatrných otlaků, puchýřů a oděrek.
Poznámka:
V posledních 20 letech se hromadí práce, prokazující pozitivní dopad edukací na zlepšení stavu nohou u diabetiků. Prof. Assal z Genevy ukázal, že „edukovaní pacienti“ mají menší počet amputací, než ti kteří poučeni nebyli nebo se radami lékaře neřídí. Podobný pozitivní efekt ukazují práce prof. Davidsona z Atlanty, kde došlo k poklesu počtu amputací za rok z 172 na 90. Řada autorů předpokládá, že velký počet defektů na noze diabetiků s vysokou pravděpodobností vznikne, a proto je nutné klást velký důraz na edukaci pacientů. Samozřejmě nestačí jenom poučit nemocného, je nutné změnit jeho zvyky i zlozvyky. Bývá to problémem u skupin obyvatelstva s nižším sociálním statusem, které neakceptuji rady lékařů. Právě zde je vhodná a nutná těsná spolupráce s rodinou nemocného. Z členů rodiny se stávají často ti nejlepší ošetřovatelé.
